Pětidenní přechod Šumavy, během kterého si užijete nádherné výhledy, projdete se 1. zónou národního parku a zažijete skvělé dobrodružství. Nebude to zadarmo, cestou si pořádně zastoupáte i užijete sjezdů. Ale stojí to za to a dá se to zvládnout i s dětmi! Prostě parádní hřebenovka, na kterou budete moc rádi vzpomínat.
Článek je dlouhý, ale máte v něm konkrétní tipy na ubytování, dopravu, vyžití pro děti. Nechybí tipy, jak se zabalit a co zabalit. K tomu jsem pro holky připravila hru po stopách šumavského skřítka Durandla a nabízím ji ke stáhnutí. A na závěr článku najdete tradičně detailní itinerář s trasami ke stáhnutí. Tak snad vám to přijde vhod a vyrazíte po našich stopách 🙂 A sledujte nás na našem Facebooku nebo Instagramu 🙂
Ve srovnání s přechodem Krkonoš, který jsem s holčičkami absolvovala v roce 2019, mi přišla šumavská hřebenovka členitější. Každý den jsme si zastoupaly, zaklesaly i šly po rovince. Každý den jsme si užily trošku jinou přírodu. Je tu více asfaltu vhodného právě pro děti na odrážedlech a koloběžkách. Vyžití pro děti bylo podobné. Poskromné, ale bylo.
Při tvorbě trasy jsem brala v potaz tato kritéria:
- Logistika. Hledala jsem takové možnosti, aby jezdil do místa startu i cíle vlak nebo autobus.
- Sjízdnost se sportovním kočárkem. Velká část trasy vede po asfaltu vhodném i pro dětské koloběžky a odrážedla. Ale přesto nedoporučuji městský kočárek. V kopcích se s ním nadřete, počítejte s tím, že půjdete velkou část cesty také po šotolině. Sportovní kočárky mají často ve výbavě brzdičku, která se hodí při sjezdech dolů. A hlavně do nich uložíte spousta věcí.
- Spaní na chatách s minimálními náklady. Po celé trase hřebenovky se nachází nouzová nocoviště, kde můžete přes noc složit hlavu. Jsou poměrně malinká, zejména v hlavní sezóně nenechávejte příchod na pozdní hodiny. Každopádně bývá tu stoleček, toitoika, je tu čisto. Každopádně, já bych cestování natěžko s dvěma dětma nezvládla. Chaty pro mě představovaly dražší, ale jednodušší variantu. Po trošce hledání a pár telefonátech jsem vybrala následující ubytování. Ve všech (až na ubytovnu v Strážným) byla dobrá snídaně, spaní bylo čisté a naprosto dostačující. Všechna mohu jen doporučit.
- Turistická ubytovna Strážný Ubytování bylo bez jídla, ale k dispozici je kuchyňka, na pokoji lednička. Kousek od ubytovny je obchod a domácí zmrzlinárna (zavírají v pět). Nedaleko je i restaurace U Sousedů – večer jediná otevřená česká restaurace, ale kvalita pokulhává daleko za poměrně vysokou cenou. Jinak bylo otevřené jen casino, night klub, vietnamská tržnice a asijské restaurace.
- Hájenka Knížecí Pláně. Ubytování bylo s polopenzí, venku je malé hřiště. Cena je vyšší, ale zase se probudíte uprostřed 1. zóny NP. Stojí to za to (stejně jako ta moc dobrá snídaně).
- Penzion Zlatá stezka na Modravě. Cena zahrnuje bohatou snídani. Na místě přímo vaří, v restauraci je malý dětský koutek.
- Horská chata Prášily (KČT). Moc pěkná chata s příjemnou atmosférou a spoustou hraček.
- Železná ruda – řada možností. Volte podle toho, kde skončíte a co bude zrovna k dispozici.
- Zajímavá cesta. Během některých dní určitě najdete jednodušší a kratší možnosti, jak se dostat do cíle. My šli po většinu času po červené šumavské hřebenovce. Je to mnohdy náročnější, ale výhledy jsou zajímavější. Do itineráře níže vám ale napíši i případné alternativy.
Přechod Šumavy s dětmi – jak se zabalit
Téma, které rezonuje (krom ubytování) úplně nejvíc mezi vašimi dotazy. Za mě je nejdůležitější dodržovat tato kritéria:
- Balte s rozumem, méně je více. Volte funkční a víceúčelové věci.
- Zvolte správný batoh, protože batoh se nikdy nenosí prázdný a budete ho doplňovat, dokud nebude plný k prasknutí 🙂 Já nedám dopustit na Ferrino Agile 35 (mají i dámskou variantu) – poslouží na jednodenní výlety i na týdenní hřebenovku. Má spousta kapsiček a úchytů 😉
- Věci rozdělte do igelitových tašek. Lépe se v nich vyznáte. Jedna pro děti, jedna pro vás, jedna na drogérie atd.
- Nezapomeňte něco na zábavu. Pastelky, časopis, magnetky, křídy, fixy na kamínky..
- Věci rozvrstvěte tak, abyste nemuseli během dne otevírat batoh. Já na zádech nosím lehké oblečení a drogerii. V kočárku mám jídlo, pití, věci na přioblečení a zábavu do kočárku.
Co se týče oblečení, holky měly na týden každá 2 trička, 2 nátělníky, mikču, lehké kalhoty, softshell kalhoty a bundu, merino triko a kalhoty, tříčtvrťáky, čepičku a spodní prádlo. Na nohách měly Keen sandálky a k tomu pevné boty.
Já si vystačila s třemi funkčními tričky s dlouhým nebo krátkým rukávem. K tomu kalhoty, sportovní sukně, jedna mikča, skladná větrovka a spodní prádlo. Jako náhradní boty jsme měla Skinnersky.
Navíc se hodí pláštěnky. Krom oblečení jsme vezly piknikovou deku, pro všechny případy nosítko, lékárničku (dezinfekce, tekutý obvaz, náplasti, nurofen, mast na bolest nožiček, lízátka na bolest v krku, vincentkové tabletky, razítko na štípance), opalovací krém, kartáčky a pastu (používám tu holek), sluneční brýle. K jídlu Adventure menu v kombinaci s ohřívacím pytlíkem (více najdete v článku Teplé jídlo na cestách bez vařiče a elektřiny), ovocné kapsičky, sušené ovoce, oříšky, upečený tvarožník).
Více o tom, jak se zabalit najdete v loňském článku Týdenní hřebenovka s kočárkem a 2 dětmi – jak se zabalit.
Šumava – hra pro děti
Aby holky hřebenovka bavila, připravila jsem jim na každý den hned několik úkolů. Hru jsem od té doby zdokonalila graficky i obsahově a můžete si ji stáhnout i vy. Pro majitele naší Kroniky zážitků je ke stažení zdarma.
Inspirace na akční život s dětmi a vzpomínky, na které se nezapomíná
Když už člověk překoná sám sebe a podnikne něco jako hřebenovku s dětmi, je třeba to řádně zaznamenat. My si vedeme Kroniku zážitků. Vytváří se online, což šetří čas, protože lze každou vzpomínku vytvořit z mobilu, což zabere cca 5 minut. Hodit se vám může i naše knížka Akční rodiče od A do Z 🙂
Přechod Šumavy – Itinerář trasy krok za krokem 🙂
Den 1 – z Prahy do Jižních Čech a poté z Lenory do Strážnýho (9 km, 127 m převýšení)
Z Prahy jsme vyrážely v půl desáté autobusem. Kočárek se bez problémů vešel do kufru. Cesta trvala hodinu a půl. Ve Strakonicích jsme přestoupily do nízkopodlažního vláčku a jely opět hoďku a půl do Lenory. Do centra se dostanete i s kočárkem po modré. Jednodušší varianta je ale asi vystoupit až ve stanici Lenora – zastávka. Ve městečku jsme se stavily na polévku, kávu a zmrzku v restauraci U Grobiána, vedle které je hned i obchod, pokud budete potřebovat. Následně se vydejte po modré, nejprve mírně do kopce, od rozcestí Zelená cesta po skvělé asfaltu, na kterém děti mohou drandit samy, téměř až do cíle. Nepříjemný je úsek z Hniliště, kde musíte kousek po silnici. Ale je tu chodník.
Alternativou je vlak přes Klatovy do Nového údolí. Ale bylo by nutné ráno dříve vstávat a cesta z Nového údolí do Strážnýho je delší (13,6 km) a s větším převýšením. Mně už to přišlo v kombinaci s cestou z Prahy hodně.
Celou trasu najdete v naší databázi výletů.
Den 2 – ze Strážnýho na Knížecí Pláně (13,2 km, 259 m převýšení)
V rámci této etapy máte na výběr. Buď můžete jít po zelené (Jelení stezka), která vede po asfaltu. Nebude tolik stoupat, ušetříte čas, děti mohou jet celou dobu na odrážedlech. Alternativou je červená turistická značka – Světlohorská cesta. Tady je převýšení větší a z velké části tu není asfalt, ale šotolina nebo lesní cesta. Když se ale nenecháte odradit prudkým kopcem po šotolině hned na začátku, půjdete mnohem zajímavější krajinou s prima výhledy.
Já jsem šla po červené až na Žďárek, nicméně tuto zacházku bych už znovu nešla. Celkem to bylo 14,1 km a 342 výškový metrů. Na Žďárku je to sice hezké, krásné lučiny. Ale ten krpál a poté prudké klesání za to úplně nestojí. Být vámi, zvolila bych kompromis v podobě varianty po červené s odbočením před stoupáním na Ždárek (tzn. po cyklostezce k rozcestí U Pískovny viz. doporučená trasa v databázi výletů)
Všechny tři varianty mají společnou závěrečnou část po zelené na Knížecí Pláně a hlavně zastávku u Žďáreckého rybníka. Je to tu nádherné, součástí je malá plážička. V jezírku se dá koupat, ale je hodně studené a bydlí tu kachní rodinka. Rohlík s sebou. Na Knížecích Pláních na děti čeká dětské hřiště, na vás občerstvení. Večer dobrá večeře a luxusní snídaně.
Celou trasu, která nám přijde jako top varinta najdete v naší Databázi výletů nejen pro kočárky.
Den 3 – Z Knížecích Plání přes Bučinu na Modravu (15,9 km, 359 m převýšení)
Náročná etapa s prudkým stoupáním a klesání (často po šotolině). Ale ty výhledy! K tomu restaurace Alpská vyhlídka s houpačkou v Bučině. Tahle část opravdu není zadarmo, ale stojí za to 🙂 Závěrečná část podél Modravského potoka je téměř celá sjízdná na odrážedle, pro děti milé překvapení na závěr, pro rodiče záchrana. Tady vám to už pojede samo 🙂
Více o trase v naší databázi výletů.
Den 4 – Z Modravy přes Poledník do Prášil (18,3 km, 258 m převýšení)
Nejdelší etapa. Den, ze kterého jsem měla vzhledem k převýšení i vzdálenosti strach. Ale jak se říká, všechno nějak dopadne a opravdu. První třetina totiž vede po krásném asfaltu podél potůčku. Holky drandily, co to šlo. Já musela chvilkami i utíkat, aby mi neujely. Pak přijde pomalé stoupání, ale po asfaltu. Pořád je na co koukat, je to tu nádherné. Od rozcestí Javoří pila začíná prudké několikakilometrové stoupání na Poledník (když budete mít čas, projděte si tu NS Polom horské smrčiny – více zde). Je to po asfaltu, ale upřímně, dá to fakt zabrat. I následné prudké klesání po šotolině. Od odbočky k Prášilskému jezeru (kočárek nechejte cca 100 metrů před jezerem a dojděte pěšky bez něj), kde je to fakt krásné, je cesta už pozvolnější, ale asfalt začíná až dole u silnice. Pokud byste nešli s kočárkem, zvažte, zda do Prášil nesejít podél Prášilského potoka nebo lesem po zelené 😉 Více zde.
Pozor na to, že cesta na Poledník je od 16. 11. do 14.7. uzavřená. Pokud půjdete v tuto dobu, zvažte trasu po Javoří cestě.
Den 5 – Z Prášil do Nové Hůrky (12,5 km, 339 m převýšení)
Etapa, kterou jsme díky dešti nešly, ale z velké části ji máme projitou už dřívějších dob (více zde). Z Prášil nejprve dojdete k nejvýše položenému jezeru Laka, dále uvidíte zbytky starého osídlení (Stará Hůrka) a pomalu dojdete až do Nové Hůrky. Tady je možné ubytování v penzionu Dvorec Nová Hůrka (osobně neznám, jen jsem ho měla v hledáčku) a druhý den dojít do Železné Rudy. Variantou je i autobus do Železné Rudy nebo do Klatov a pak do Prahy.
Více o trase zde.
1 komentář u „Přechod Šumavy – s dětmi a s kočárkem“