Srí Lanka – tipy a rady na cestu

Dovolená na Srí Lance z pohledu rodičů malých dětí milujících dobrodružství. Tipy, triky, zajímavé informace, které jsme sami před cestou hledali a často nenašli. Tak snad vám článek pomůže při vašem plánování nebo rozhodování, zda na Srí Lanku vyrazit či ne 🙂 Zda je Srí Lanka vhodná na cestování s dětmi či ne. Článek s doporučením konkrétních míst, kde se nám líbilo, nasdílíme za pár dnů.Vstup do země

• Letenky jsme řešili 14 dopředu. Letěli jsem s Qatar Airways (detailnější článek si můžete přečíst zde) s přestupem v Doha (mimochodem, velmi baby-friendly letiště, mrkněte na video).
• Pro sebe i pro děti je nutné zařídit víza. Víza by mělo jít zařídit i na letišti (ověřte si). My o ně v rámci úsporu čekání na letišti žádali online, a to cca týden před cestou. Žádosti jsme nepodávali za každého zvlášť, ale žádali jsme za skupinu. Na vyplnění je potřeba trošku trpělivosti, několikrát mi vypršela platnost stránky a bylo nutné vše vyplňovat znovu. Vždy si pečlivě zkontrolujte, zda máte vyplněná všechna pole, datumy narození ve správných tvarech apod. Buďte na stabilním internetu. Potvrzení nám přišlo během 5 minut. Četla jsem ale o pár případech, kdy bylo potřeba potvrzení urgovat emailem. Pokud víza neobdržíte do 1 dne, kontaktujte je emailem. Pokud budete potřebovat víza delší než 30 dní, je potřeba podat speciální žádost, být trpělivý a případně se připomínat emailem nebo sms.
• Další nutnou formalitou je dokument Health declaration – opět stačí vyplnit online.
• Opatření související s covidem se stále mění, ověřte si je pro jistotu na stránkách Ministerstva zahraničních věcí. S sebou jsme měli kopie očkování – nezapomeňte si okopírovat / vyfotit i první a druhou dávku, v dokumentech se ptají na datumy.
• Co se týče dalších očkování, žádné není povinné. My máme všichni (včetně dětí) doočkovaný břišní tyfus a žloutenku typu A.
• V době naší cesty neplatila povinnost covid pojištění, měli jsme jen standardní (nicméně velmi kvalitní) cestovní pojištění – toto ale doporučujeme také ověřit.

Kopie pasů, cestovní pojištění, letenky, víza … vše je dobré mít vyfocené a uložené v cloudu, v emailu, kdyby se cokoli stalo.

Peníze
Na Srí Lance se platí srílanskou rupií, ale mnozí (včetně hotelů, řidičů a turistických atrakcí) akceptují i dolary. Peníze je možné vybírat z bankomatu (nejlepší je Peoples bank, kde se neplatí poplatky). Platby kartou tu fungují jen v supermarketech a vybraných hotelech. Ale nespoléhejte na to. I při rezervaci přes Booking je potřeba ve většině případů počítat s platbou v hotovosti. Místní často nemají žádný bankovní účet. My měli vyměněné americké dolary a na místě jsme měnili za lokální měnu. Vždy se domluvte s řidičem nebo ve vašem ubytování, kde nabízí nejlepší kurz. Pozor na jednodolarové bankovky, v některých směnárnách za ně dostanete horší kurz, někde je nechtějí vůbec. Krom supermarketů a restaurací se dá všude smlouvat. Ve službách se očekává 10% dýško. V poslední době se hodně píše o regulaci srílanské měny a je nutné doložit její původ. Nevyhazujte doklady ze směnáren. Co se týče kurzu na letišti, tradičně je tragický, vyměňte jen něco pro začátek.

Ubytování
Celkem jsme během necelého měsíce spali na 12 místech. Ubytování jsme objednávali přes Booking. Spali jsme ve 3lůžkových pokojích s klimatizacÍ a s teplou vodou. Ve většině případů byla součástí luxusní snídaně. Ceny se pohybovaly mezi 10 až 20 USD za noc pro nás všechny. Na Bookingu jsme zadávali vždy 3 osoby (2 dospělí a 1 dítě). Tříletou Barunku nikdo nikdy neřešil, snídani jsme vždy dostali i pro ni. Ubytka byla čistá, švábíky jsme potkali jen na dvou místech. Vždy si ověřujte přesnou lokalitu, často je na Bookingu uvedená zkresleně.

This slideshow requires JavaScript.

Doprava
Manžel řídí velmi dobře, má zkušenosti i s jízdou vlevo, s řízením auta v Thajsku a motorkou z Vietnamu a Laosu. Původně jsme si chtěli auto půjčit, ale nakonec jsme od toho ustoupili. Jednak to vycházelo poměrně draho. Druhak bylo nutné auto vracet přesně na místě půjčení, což nám neladilo s plánem okruhu přes vnitrozemí a následným pokračováním na jih, kde už jsme auto nechtěli. Třeťak jsme nerozluštili pravidla pro nutnost vlastnit místní řidičské oprávnění (s největší pravděpodobností musíte mít místní řidičák, který se vydává v Colombu). A za čtvrté, chaos ve městech je chvilkami opravdu masakr. Ve srovnání s jinými asijskými zeměmi je tu hodně aut, které bez problémů a bez blinkru vjedou komukoliv do cesty. Co se týče dětských sedaček, asi se dají domluvit, ale nepátrali jsme po nich a u nikoho je ani neviděli.

Jako většina návštěvníků Srí Lanky jsme využili pronájem aut i s řidiči. Průměrná cena se prý pohybuje okolo 80 USD na den (bez vašeho ubytování). Řidiči spí zpravidla u známých či v drivers‘ roomech, za toto již nic nepřiplácíte. My těchto služeb využili na první tři dny za cenu 50 USD na den. Další dny jsme se pak vždy domluvili s majitelem dalšího ubytka na odvozu. Toto byla daleko levnější a pro nás flexibilnější varianta. S dětmi totiž nevíte, kde a jak budete chtít zůstat dlouho. A když se vám někde líbí, prodloužíte jen ubytko a nemusíte řidiči platit fixní částku jen za to, že je vám tam volné dny k dispozici… Odvoz nebylo nutné řešit s nějak velkým předstihem. Zpravidla jsme jej objednávali večer před nebo až ráno v den odjezdu. S majiteli ubytování jsme komunikovali jsme přes chat na Bookingu nebo přes Whats up. Velkou výhodou cestování s řidičem oproti autobusům bylo to, že při objednání odvozu autem bylo možné dělat během cesty zastávky. Nakoupili jsme si, zašli k holiči, k vodopádu, do kláštera…

Velmi často jsme pro dopravu využívali i tuk-tuk. Byl daleko levnější, cesta záživnější. Bez problémů jsme se do něj ve 2 dospělých a 2 dětech naskládali i s 2 velkými batohy a pár taškami s jídlem. Samotnou mě překvapilo, jaké zvládne tuk-tuk kopce, jak parádně ubrzdí srázy dolů … Uf! Další variantou je cestování místní dopravou. My ji bohužel nevyužili. V době naší cesty vlaky v důsledku proticovidových opatření nejezdily a autobusy jsme využívat nechtěli. Na jižním pobřeží půjčovali i skůtry nebo kola. Tentokrát jsme nevyužili. Tuk-tuk byl pohodlnější a levnější.

This slideshow requires JavaScript.

Jídlo
Srílanská kuchyně je krásně voňavá, místní kari nemá chybu. Z pohledu dětí je ale poměrně komplikovaná. Bylo velmi těžké místním vysvětlit, že si přejeme nepálivé jídlo. Často nám naservírovali jídlo, které bylo údajně bez koření, ale plaval v něm pepř, kuře bylo namočené v nějaké sojové omáčce, i suchá rýže byla úplně žlutá a štiplavá. Tohle všechno totiž místní neberou jako koření. Vaření jen se solí je pro ně nesmysl, pokrm bez jakékoli chuti. Holky jedly hodně ovoce, banány, toustový chleba s máslem, marmeládou, místní kokosové placky nebo vaječné roti. Měly rády i místní muffinky a jiné pečivo (pozor, i to je často plněné chilly nebo cibulovou šmakuládou), vajíčka, palačinky, polévky. Na jihu jsme jim hodně objednávali ryby a grilovaná kuřata s rýží nebo bramborem. My si oblíbili kari, stali se závislí na místních srílanských kokosových placičkách, kottu nebo hopprech. Dětské židličky jsme nikde nepotkali. Stejně tak jako třeba ovocné kapsičky. Ty je lepší vzít s sebou. Režim jsme měli nastavený tak, že snídani jsme měli v rámci ubytování (vždy královská, několikachodová) nebo jsme si nakoupili dobroty v obchodě. K obědu jsme si dali vždy nějakou placku, sušenky s avokádem, ovoce, muffinky. Večeři jsme řešili v místních restauracích nebo street foodem. O restaruace a stánky s jídlem nebyla nouze ani 3 týdny po otevření země turistům.

This slideshow requires JavaScript.

Koupání
Srí Lanku omývá ze všech stran Indický oceán, s čímž souvisí i velmi velké vlny. Nečekejte krásné babyfriendly koupání jako třeba v Thajsku. Na druhou stranu, na mnoha místech je vždy vytvořen vlnolam nebo zátočinka, kde je koupání vhodné i pro děti. Je to takový bazének, ve kterém je klidná voda, ale všude kolem se lámou několikametrové vlny. Hodně záleží, v jakém ročním období na Srí Lanku přijedete. V listopadu byly velké vlny téměř všude, kde jsme byli. Od ledna dále by to mělo být již lepší. Co se týče pláží, nás zaujalo Tangelle, Mirrisa, líbil se nám i „bazének“ v Rekave. Čím více na SZ, tím nám moře přišlo ošklivější, pláže turističtější. Okolo Negomba například špinavé rybářské pláže. V „bazéncích“ je možné i šnorchlovat, uvidíte krásné rybičky, někde i želvy.

This slideshow requires JavaScript.

Co zabalit
Na Srí Lance seženete vše potřebné. Bez problémů nakoupíte oblečení pro děti i dospělé. Za zmínku (až už z pohledu nutnosti nebo zbytečnosti) stojí pár věci:

• Redukce na zásuvku je zbytečná – za zasunutí české zástrčky pomůže plastová propiska (místní vám ukáží, jak na to, je to bezpečné a funguje všude).
• Ocenili jsme vlastní šnorchl (měli jsme i ten pro děti z Decathlonu s obličejovou maskou). I na pobřeží jsou k vidění krásné rybičky, někde i želvy.
• Pro děti se hodí UV oblečení (trička i čepice) – používáme Reimu.
• Určitě si zabalte sluneční brýle (u dětí jsme měli i náhradní).
• Hodí se skládací ponča. Když prší, tak opravdu hodně. Na druhou stranu je teplo a déšť vám až tolik nevadí.
• Pokud budete cestovat i po vnitrozemí, zabalte si krom sandálů i tenisky, na vlhkých místech jsou pijavice. Prevencí jsou právě pevné boty, dlouhé kalhoty zastrčené v ponožkách a repelent.
• Budete-li cestovat, přibalte teplejší oblečení. Nuwara Ellya, Happutale, Horthon plains – to jsou místa, kde nám bylo opravdu zima a měli jsme na sobě všechno, co jsme měli (tričko s dlouhým rukávem, mikinu i lehkou bundu).
• Hodí se i rozumná zásoba repelentů, opalovacích krémů, panthenol a mléko po opalování. Sehnat vyšší faktor není až tak jednoduché. Krémy jsou dražší než u nás.
• Nezapomeňte Fenistil a přípravky na štípance. Více o tématu prevence štípnutí a následná pomoc v článku Ochrana před klíšťaty a komáry.
• Kvalitně vybavená lékárnička. Více o složení té naší si můžete přečíst zde.
• S sebou jsme měli i moskytieru, ale byla zbytečná. Ve většině pokojíků byla součástí vybavení. Tam, kde chyběla, nebyla cesta, jak ji zavěsit.
• Hodí se boty do vody, a to i přesto, že je téměř všude báječný písek. Bazénky jsou často kamenité, na kamínkách mohou být ježci. Boty dobře chrání i proti horkému písku.

This slideshow requires JavaScript.

Infrastruktura
Srí Lanka je velmi vyspělá země. Bez problémů se tu domluvíte anglicky. Velmi dobře mluví i děti. Pokud někdo něčemu nerozumí, bez problémů funguje komunikace přes Google translator. Ve většině ubytování byla k dispozici wifi. Jen se často stalo, že měli předplacené konkrétní množství dat, které jsme posláním pár fotek snadno vyčerpali a bylo nutné majitele žádat, aby dobili kredit. Řešením je vlastní sim karta. Stojí pakatel a můžete být díky ní pořád online.

Kvalita služeb odpovídá tomu, že tu bylo dva roky vše zavřené a místní nedostali od vlády žádné náhrady. Hotely často chátrají, nábytek se rozpadá, malby jsou zašlé. Ale místní se velmi snaží. Osobní přístup a ochota byly parádní. Jídlo nám vždy velmi chutnalo. Celkově lidé jednají fér, podvodníků a otravných nahaněčů jsme potkali minimum. Ale bylo to dáno asi i tím, že jsme tu byli v době, kdy se Srí Lanka začala po 2 letech opět otevírat, bylo tu minimum turistů, a tím pádem se podvodníkům a nahaněčům nevyplácelo čekat na turistických místech a ti slušní v hotelech a ve službách byli šťastní za první zákazníky.

Z pohledu covidu nám přišli místní velmi disciplinovaní, nosili roušky i venku. V obchodech je často vše až vtipně zaigelitované. Všichni lidé, kteří pracují v cestovním ruchu musí být povinně očkovaní. Proočkovanost byla v listopadu přes 90 %.

Dvouletá pauza příjmů z cestovního ruchu, který tvoří hlavní část srílanského rozpočtu je bohužel znát a země se potýká s velkými hospodářskými problémy. Roste inflace, lidé nemají přístup k základním surovinám jako je třeba sušené mléko, které Srí Lanka dováží. Roste cena ropy, tím cena dopravy. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dál, ale místní moc optimističtví v listopadu nebyli.

This slideshow requires JavaScript.

Přístup k dětem
Srílančané mají děti velmi rádi. Ale rozumně. I přesto, že máme jedno dítě s blonďatými kudrlinkami a druhé zrzavé, byli místní velmi slušní a ohleduplní. Ve srovnání s Vietnamem, kde nám holky brali kvůli selfiečku doslova z ruky, tady, když chtěl někdo fotku, slušně požádal a respektoval holek nebo naše rozhodnutí. Celkově mají místní děti rádi a vycházeli nám velmi vstříc. Cestování s dětmi je bezpečné jak z pohledu kriminality, zdravotních rizik, i infrastruktury. Není se čeho bát.

This slideshow requires JavaScript.

Náklady
Srí Lanka je země, kde je pro nás poměrně levno. I když se snažíte šetřit, můžete se rozmazlovat a užívat si. Ale samozřejmě záleží, jakou míru luxusu vyhledáváte, v jakém typu ubytování chcete spát, co jíst, jak se přepravovat a hlavně jak moc cestovat a investovat do poznání a zážitků. Všechno má i tady samozřejmě svou cenu. Pro nás byla nejvyšší částkou v rozpočtu doprava (viz. výše). Ubytko stálo mezi 10 až 20 USD na noc. Jídlo na ulici kolem 50 Kč, v restauraci od 100 Kč. 1,5litrová voda 7 Kč. Avokádo 5 Kč, kokos 10 Kč, ananas kolem 20 Kč, freshíky z místního ovoce kolem 20 Kč. Hodinová masáž na pláži 100 Kč, ostříhání 50 Kč. Budget jsme se snažili držet do 1000 Kč na den. Ve většině případů se nám to kvůli dražší dopravě nepodařilo. Měsíc pro čtyřčlennou rodinu nás tu stál cca 40 tisíc Kč plus letenky (56 000 Kč).

Ceny (zejména jídel a nápojů v restauracích) jsou ve vnitrozemí přirozeně daleko nižší než na jihozápadním pobřeží. A to kolikrát o více než 50 %. Nutno ale podotknout, že jsme na Srí Lanku přijeli 3 týdny po otevření hranic, 3 dny před uvolněním volného pohybu osob mezi provinciemi. Vše se rozbíhalo, turistů tu bylo málo. K tomu je třeba počítat s rostoucí inflací v důsledku hospodářských problémů.

Na co pozor
Po celou dobu jsme se pohybovali v přírodě a v menších městečkách. V Colombu jsme vůbec nebyli, větším městům se vyhýbali. Lidé, kteří jsme potkali, byli až na pár výjimek milí a fér. Nicméně je dobré chovat se pokorně, místní vás daleko lépe přijmou, nebudete terčem k podvodům. Ideální je, nechat si poradit od těch, u nichž bydlíte, nechat si od nich zařídit dopravu apod.

Největší respekt a strach jsme měli celou dobu z opic. Jsou drzé jak opice 🙂 A i přesto, že s nimi máme bohaté zkušenosti z Thajska a Vietnamu, i tady nás okradli. Opice nemá problém skočit i 20 metrů ze stromů přesně ve chvíli, kdy otevíráte batoh. Neuvěřitelné zlodějky.

Pozor také na místní včely. Nemají rády hluk a jejich štípnutí je velmi nebezpečné. Potkali jsme je jak v přírodě, tak třeba v Sygiryi. U známého mostu v Elle včely rozzuřil dron a bylo nutné čekat cca 20 minut, než se uklidnily, a bylo možné most bezpečně přejít. Na mnoha místech nás potrápili pijavice. Jinak to byla bezproblémová a naprosto bezpečná dovolená.

This slideshow requires JavaScript.

Naše knížka plná inspirace

Pokud se vám náš způsob zpravodajství líbí, můžeme vám doporučit jednu skvělou knížku 🙂 Na základě našich zkušeností, ale i zkušeností řady cestovatelů a odborníků jsme vydali knihu Akční rodiče od A do Z. Obsahuje  praktické tipy, jak se připravit na akční dovolenou s dětmi kdykoli a kdekoli, jak se rychle a snadno zabalit, jak ušetřit na cestách, jak zvládnout práci na cestách, nadmořskou výšku s dětmi, ale také třeba na co všechno se připravit při cestování dodávkou 🙂