Hurá s mimčem na sněžnice

Dvoudenní přechod Krkonoš přes dva nevyšší vrcholy České republiky

Ze zimního přechodu Krkonoš se pro nás stala už tradice a bylo by škoda ji s mimčem přerušit. Loni jsem vyrazila s bříškem a letos jsme to zkusili i Terezkou

Naše trasa:

1. den: Chata Milíře – Obří důl – Sněžka – Luční bouda – Luční hora – Výrovka – Nová Klínovka (15 km)
2. den: Nová Klínovka – Friesovy boudy – Dvorská bouda – Liščí hora – Lyžařská chata – Pražská bouda – Pec pod Sněžkou (14 km)

Balíme s rozumem
Pokud se vypravíte na přechod, je třeba počítat s tím, že všechny věci je potřeba nést na zádech. Proto je nutné balit s rozumem a všechny zbytečnosti nechat doma. My se dokázali v pohodě sbalit do dvou krosen. Já nesla jídlo a věci pro mě a Terezku, manžel věci po sebe a láhev pití. Seznam toho, co jsme měli sebou, najdete v příspěvku S mimčem na hory – jak se zabalit?

Bydlení na hřebenech
Dvou a vícedenní přechody mají výhodu v tom, že se ráno probudíte na hřebenu a není nutné scházet zpět do údolí. A právě Krkonoše nabízí (například oproti Orlickým horám) řadu možností, kde se zde ubytovat . Pravdou je, že tím, jak jsme to nechávali i kvůli počasí na poslední chvíli, chaty jako Výrovka, Vosecká bouda a další oblíbená místa byla už plná. Ale nakonec se zadařilo a našli jsme skvělé chaty, o kterých jsme dříve ani nevěděli. První noc jsme spali v chatě Milíře a druhou noc pak v chatě Nová Klínovka přímo na Krkonošské magistrále. V obou byla k dispozici dětská postýlka.

První zkušenost se sněžnicemi
Letos poprvé jsme si půjčili sněžnice (využili jsme půjčovnu InterSport přímo v Peci) a udělali jsme dobře. Nejen, že se sněžnicemi získáte jistější krok a nehrozí, že vám to s mimčem v šátku podklouzne, ale řada míst není protažená a zapadávat každou chvíli do sněhu je únavné. A hlavně, díky sněžnicím se můžete podívat i na místa, kde byste bez sněžnic neudělali ani pár kroků.

Mimčo v šátku nebo v nosítku
Každé miminko je jiné, ale na šátek se dá určitě naučit. My začali šátkovat, když byl Terezce 1,5 týdne a vyplatilo se to – zapláče si maximálně, když ji do šátku vážeme. Pak buď kouká po okolí nebo spinká. Tohle je ale potřeba dopředu vyzkoušet a dítko na šátek nebo nosítko naučit, abyste se nevydali do Krkonoš a pak se netrápili, protože mimčo pláče. Miminko není potřeba nijak nabalovat, hřeje ho vaše tělo a zbytečně by se zpotilo. My máme zaručenou kombinaci kombinézka, bodýčko a punčocháčky (více v článku S dětmi na Sněžku). Dobré je mít i větší bundu, do které dítě zapnete nebo speciální kapsu na teplo či proti dešti a sněhu. Nezapomeňte krém – jak opalovací, tak do zimy.

Trasa:

První den jsme se vydali z chaty Milíře do Modrého dolu a odtud do Obřího dolu. Ten je v zimě značený jako lavinový úsek, a proto je potřeba dopředu zjistit, jaká je aktuální situace a zda nehrozí nějaké nebezpečí. Minulý týden jsme měli potvrzeno, že je vše v pořádku a celou cestu šli po ušlapané cestičce. Od Slaského domu jsme vylezli na Sněžku, tam si dali v bufíku u lanovky čajík, nakrmili a přebalili Terezku a vyrazili dál. Pokračovali jsme po cestě Česko-polského přátelství a poté na Luční boudu, kde jsme dali další pauzu. Z Luční boudy jsme se pak azimutem vydali na druhou nejvyšší horu ČR, Luční horu (1555 m n.m.). Nahoře na nás čekaly nezapomenutelné výhledy. Nekonečné bílé planiny, mraky zakrývající okolní údolí, západ slunce. Nádhera! Z Luční hory jsme pak už jenom z kopce dolů sešli k Výrovce, Na Rozcestí až k chatě Nová Klínovka.
Druhý den byl z pohledu převýšení výrazně jednodušší. Ale i na této trase jsme si užili krásných výhledů a úžasné krkonošské přírody. Cesta z Klínovky na Friesovy boudy je trošku do kopce, pak nás čekal sněžnicový zážitek po planině pod Dvorskou boudou, mírné stoupání na Liščí horu a pak už jen dolů. Na Lyžařské boudě oběd, na Pražské boudě závěrečný drink a troška lenošení na sluníčku a pak už jen dolů do Pece a domů.

Tipy, triky, inspirace:

Na hory vyražte už o den dříve – vy i mimčo potřebujete na přechod hodně síly
Myslete na to, že se může zkazit počasí. Naše obě trasy šly v průběhu více či méně zkrátit.
Mimčo se na takhle dlouhé trase pronese. Je potřeba mít dopředu trošku natrénováno a před takhle náročným výletem vyrazit na kratší jednodenní procházky. Je to dobré i pro mimčo.
Nezapomeňte si hůlky – pomůžou se stabilitou, ale uleví i kloubům.
Nepodceňujte pauzy – mimčo i vy potřebujete vydechnout, protáhnout se a doplnit energii.